Marcel Kolaja
Marcel Kolaja pracuje jako Policy & Advocacy Director — Europe v Access Now, organizaci, která hájí a rozšiřuje digitální práva ohrožených lidí a komunit. Vede tým expertů na digitální práva, kteří se zabývají tématy na průsečíku lidských práv a digitálních technologií. V letech 2019 až 2024 působil Marcel jako poslanec Evropského parlamentu. Byl také členem předsednictva Evropského parlamentu: v letech 2019 až 2022 jako místopředseda a v letech 2022 až 2024 jako kvestor. Ve své práci v Evropském parlamentu se Marcel zaměřoval především na témata související se základními právy a ochranou spotřebitele v digitálním věku, ochranou soukromí, kybernetickou bezpečností, šifrováním, transparentností, svobodným a otevřeným softwarem, umělou inteligencí, jednotným digitálním trhem a svobodou médií. Mezi legislativní akty, na kterých Marcel přímo pracoval, patří akt o umělé inteligenci (AIA), akt o digitálních službách (DSA), akt o digitálních trzích (DMA), nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí (CSAR), směrnice o odpovědnosti za vadný výrobek (PLD), zákon o kybernetické odolnosti (CRA), akt pro svobodu médií (MFA), nařízení o politické reklamě, evropská digitální identita a další. Marcel vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Než byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, pracoval v různých funkcích v oboru informačních technologií na technických a manažerských pozicích. Ve volném čase rád tráví čas na horách a v přírodě.
Session
Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 odstartovaly nový pětiletý mandát Evropského parlamentu, potažmo nové politické směřování Evropské komise. Co tato změna znamená pro kryptografii a její regulaci v Evropě? Jak pomoci tomu, aby bylo šifrování vnímáno jako zásadní nástroj k zajištění základních práv v digitálním věku, a ne jako noční můra orgánů činných v trestním řízení?
Přednáška se zaměří především na vývoj politického uvažování směrem k zajištění přístupu orgánů činných v trestním řízení k šifrovaným údajům, na současné plány Evropské komise, jak jsou prezentovány v dokumentu ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti, a na dopad na soukromí a bezpečnost, který Evropská komise představila 1. dubna 2025. Tato strategie stanoví cíle a opatření pro nadcházející roky, kterými Evropská komise plánuje „zajistit bezpečnější Evropu.“ Strategie předpokládá rámec pro přístup k datům orgány činnými v trestním řízením. Evropská komise plánuje prioritizovat „přípravu technologického plánu pro šifrování, aby identifikovala a posoudila technologická řešení, která by umožnila orgánům činným v trestním řízení zákonným způsobem přistupovat k šifrovaným datům.“
Ve snaze zvýšit bezpečnost a současně umožnit přístup k šifrovaným údajům, panuje nevyhnutelně rozpor. Co to znamená pro kryptografii, její vývoj a používání? Co můžeme udělat pro obranu práva na šifrování a soukromí?