Na programování nemusíme umět číst a psát
Programování zní spoustě lidem jako velká věda hraničící se školou čar a kouzel. Proto je nejlepší začít s mladšími dětmi, které tomu ještě nerozumí, a nechápou, že jim na tom má něco nejít. Na dnešní době mě nejvíc baví to, že děti mají k dispozici takové nástroje, že mě ke svojí práci skoro nepotřebují. Frontální výuka je u mladších dětí zbytečná až nepotřebná. Mnohem více času a energie věnuju měkkým dovednostem než vysvětlování technické stránky činnosti. Na tu si děti přicházejí samy, a to už od těch nejmladších, co ještě neumějí číst a psát.
